Ladislav Čepelák

Grafik, kreslíř, ilustrátor Ladislav Čepelák navštěvoval (v letech 1944-45) Bauchovu a Sychrovu večerní školu v Mánesu. Na toto studium pak navázal na Akademii Výtvarných umění v Praze (1945-59), kde studoval u profesora Vlastimil Rady, Vladimíra Silovského, Vratislava Nechleby a Jána Želibského. Po absolutoriu se stal asistentem profesora Silovského. Od roku 1964 vedl grafické dílny a v roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky. Odborným asistentem se mu stal Miroslav J. Černý. Profesorem byl jmenován až v roce 1987. Od roku 1954 byl členem SČUG Hollar a také působil v Jednotě výtvarných umělců. Čepelákovu tvorbu charakterizuje několik aspektů. Grafické listy jsou většinou řazené do cyklů, které vznikaly i řadu let. Charakteristická je pro něj hlubotisková technika, z počátku čárový lept, akvatinta a nejpozději pak mezzotinta. V kresbě užívá uhel, tužku i tuš. První grafiku vytvořil v roce 1948 První grafická studie. Pozornost však vzbudil zejména cyklem Veltruský park (1949-1951), nebo Krajiny v Povltaví (1952-1955). Ke změně technických prostředků došlo v cyklu Slánské krajiny (1964-1965), Stromy (1962-66), Oblohy (1964-65), cyklu Tání (1964-65). Kromě monumentálního pojetí krajiny je rovněž autorem komornějších děl např. Pavučiny (1963-1966). Za zmínku stojí rovněž cykly Sněhové brázdy (1966-68), Orba (1974-75), nebo Horizonty (1980). Ve sbírkách Horácké galerie můžete najít sedm grafikých listů například: akvatintu Zimní orba (1971), Zimní pole IV. (1980) nebo Motýli (1986). Za svou pedagogickou a také uměleckou dráhu vychoval řadu výborných grafiků. Jeho dílo je zastoupeno zejména ve sbírkách Národní galerie Praha a v galerii Hlavního města Prahy, ale také v soukromých sbírkách.